Novela zákona o pozemních komunikacích

Kategorie: Novinky Události

Dne 14. 10. 2015 byla ve sbírce zákonů vyhlášena pod č. 268/2015 poměrně rozsáhlá novela zákona o pozemních komunikacích, která nabývá účinnosti dne 1. 1. 2016 a v některých částech již třicátým dnem po vyhlášení, tj. dne 13. 11. 2015.

Dle důvodové zprávy patří mezi hlavní cíle této novely změna pojetí a vymezení dálnic a silnic a jejich kategorizace, úprava nejvyšších dovolených rychlostí, úprava problematiky veřejně přístupných účelových komunikací, nakládání s odtaženými motorovými vozidly, resp. jejich vraky, řešení změny v působnosti silničního správního úřadu a úprava zpoplatnění užívání pozemních komunikací. Novelizační zákon dále upravuje opatření pro usnadnění výstavby dopravní infrastruktury, úpravu stanovení místní a přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích, úpravu kontrolního vážení a další dílčí změny. Významnou změnou je také stanovení veřejné prospěšnosti dopravních staveb, a s ní i možnosti vyvlastnit pro potřeby jejich realizace nemovitosti ve vlastnictví třetích osob.

Ke dni 13. 11. 2015 nabývají účinnosti ustanovení čl. I bodů 11, 37 a38 a čl. II bodu 4 novelizačního zákona. Jedná se především o nová ustanovení zákona o pozemních komunikacích. Od 13. 11. 2015 je účinné nově formulované ust. § 9, dle kterého nově stavba dálnice, silnice a místní komunikace není součástí pozemku. Vlastník dálnice, silnice nebo místní komunikace musí vést nově evidenci jím vlastněných komunikací. Výkon správy dálnice, silnice nebo místní komunikace může její vlastník i nadále převést na správce, kterým může být právnická osoba zřízená a ovládaná vlastníkem komunikace, a u silnice I. třídy také kraj, na jehož území se silnice nachází. Další změny zákona o pozemních komunikacích, které nabývají účinnosti již 13. 11. 2015, se týkají kaucí na úhradu mýtného a jejich propadnutí v případě neprovedení transakce za určitých podmínek po dobu delší než jeden rok. K tomuto propadnutí kauce se vztahuje také dříve účinné přechodné ustanovení čl. II bod 4 novely, podle kterého se uvedená doba 1 roku počítá nejdříve ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, tzn. v příslušné části od 13. 11. 2015.

Převážná většina změn nicméně nabývá účinnosti až k 1. 1. 2016. Co se týče kategorizace pozemních komunikací, dálnice budou děleny na dálnice I. a II. třídy. Silniční správní orgán bude rozhodovat nejen o zařazení komunikace do příslušné kategorie (dálnice, silnice a místní komunikace), ale také do příslušné třídy. Nově je upravena působnost silničního správního úřadu ve vztahu k rozhodování o úpravě provozu či omezení přístupu u účelových komunikací. Ohledně připojení sousední nemovitosti k dálnici, silnici nebo k místní komunikaci, jeho úpravy nebo zrušení, již nebude ve správním řízení požadován jako podklad souhlas vlastníka komunikace, ale pouze jeho stanovisko. V případě připojení nemovitosti k dálnici bude vydávat Ministerstvo vnitra a Policie ČR závazné stanovisko. Podle novelizovaného ust. § 16 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích bude v územních a stavebních řízeních nově dotčeným orgánem Policie ČR, a v případě stavby dálnice Ministerstvo vnitra.

Zmiňovaná veřejná prospěšnost staveb je upravena v ust. § 17 zákona v novelizovaném znění. Podle odst. 1 jsou dálnice, silnice a místní komunikace I. třídy, jejich součásti, příslušenství a stavby související veřejně prospěšné. Za související stavbu se pro tyto účely považuje i stezka pro cyklisty a stezka pro chodce a cyklisty souběžná se silnicí nebo místní komunikací I. třídy. Pozemní komunikace tímto nabývají co se týče veřejného zájmu na realizaci a souvisejícího vyvlastnění obdobný režim, jaký zákon upravuje např. u energetických sítí. Následuje úprava omezování a odjímání vlastnického práva k dotčeným nemovitostem s odkazem na zákon o vyvlastnění. Pokud se však v případě záměru dle pozemní koumnikace omezuje vlastnické právo smlouvou a ocenění tohoto omezení stanovené znaleckým posudkem je nižší než 1 000 Kč, sjedná se úplata ve výši 1 000 Kč.

Co se týče užívání komunikací, novelou je zavedena podrobná úprava procesního postupu silničního správního úřadu při vydávání dočasného zákazu stání či zastavení.  V tomto ohledu je na rozdíl od původní, obecné, právní úpravy správního řádu, navrženo omezení okruhu subjektů, které se k opatření mohou vyjádřit, a možnost dřívější účinnosti opatření obecné povahy v případě časové tísně. Kromě toho zákon v novelizované podobě v této části speciálně upravuje lhůty. Pokud bude vozidlo odstaveno v rozporu s tímto zákazem stání či zastavení, vlastník komunikace je nově oprávněn vozidlo odstranit a odstavit na jiném místě. Následně má však vlastník komunikace povinnost vozidlo na stejné (přiměřeně vzdálenější místo) vrátit, a pokud to není objektivně možné, vlastníkovi vozidla zaslat oznámení, v němž mu sdělí, kde si může odtažené vozidlo vyzvednout. Pokud nastanou zákonem stanovené předpoklady toho, že o vozidlo, většinou v důsledku špatného technického stavu, nejeví nikdo zájem, je vlastník komunikace oprávněn vozidlo zákonem stanoveným postupem prodat ve veřejné dražbě. Nové ust. § 19c upravuje nakládání s vraky neoprávněně odstavenými na pozemní komunikaci. Vraky nebude možné odstavovat ani na veřejně přístupných účelových komunikacích. Povinnou osobou není nově vlastník vraku, ale jeho provozovatel (vždy osoba zapsaná v registru). Povinnost odstranit vlak tedy stanoví silniční správní úřad provozovateli vraku rozhodnutím, a pokud ten tuto povinnost nesplní do dvou měsíců, vozidlo může být předáno k likvidaci na náklady jeho provozovatele.

Změnu předmětná novela přináší také v oblasti omezování vjezdu pro tranzitní nákladní dopravu a související umísťování dopravního značení. Pro omezení vjezdu pro tranzitní dopravu totiž přibývá podmínka, že v případě postupu dle tohoto ustanovení musí pro tranzitní dopravu existovat objízdná trasa.  Odlišnou úpravu přinesla novela také ve vztahu ke křížení pozemní komunikace s dráhami. Dopadat bude na všechny typy komunikací, včetně těch účelových. Konečně jsou nově upraveny také přestupky a správní delikty dle zákona o pozemních komunikacích.

Předmětná novela, vedle zákonů jiných, přináší do zákona o pozemních komunikacích mnoho změn a novinek. Kromě těch nejvýznamnějších, které jsou rámcově vyjmenovány výše v tomto textu, obsahuje i spoustu dílčích novelizačních ustanovení, ať už upravujících kompetence, problematiku mýtného či dalších. Ve vztahu k řízením vedeným podle zákona o pozemních komunikacích je třeba nahlédnout do přechodných ustanovení novely, podle kterých se řízení zahájená před nabytím účinnosti novely dokončí podle zákona v platném znění, tzn. ve znění novely. Dále se podle přechodných ustanovení pozemní komunikace zařazené do kategorie dálnice od nabytí účinnosti novely považují za dálnice I. třídy a silnice I. třídy se od nabytí účinnosti novely považují za dálnice II. třídy. S tím pak souvisí úpravy povolených rychlostí obsažená v silničním zákoně, která v důsledku novely prošla rovněž změnami.