Nový zákon o zadávání veřejných zakázek: Starostové budou moci z tendru vyloučit problémovou firmu

Kategorie: Novinky Události

Špatné firmy přijdou o zakázky. Na přínosy nového zákona o zadávání veřejných zakázek se zaměřily Hospodářské noviny.

Když si Ctirad Mikeš před časem četl seznam firem přihlášených do soutěže na opravu silnice, hned vytušil problém. Mezi zájemci našel starosta středočeského Mělníku firmu, o které slyšel od kolegů z jiných měst: Pozor, odvádí velmi nekvalitní práci. „Dopadlo to přesně, jak jsem předpokládal. Nabídla nejnižší cenu, vyhrála a dodnes řešíme reklamace,“ říká starosta Mikeš.

Do nového zákona o zakázkách, který před týdnem schválila vláda a který považuje za jeden z nejdůležitějších tohoto volebního období, se právě na návrh starostů dostalo průlomové opatření. Radní,ředitelé nemocnic nebo i šéfové velkých úřadů budou moct ze soutěže vyloučit problémovou firmu, která už jednou pro město pracovala a dopadlo to stejně špatně jako v Mělníku.

Dnes to nejde, starostové nemají žádnou možnost, jak takové společnosti z účasti v pozdějších tendrech odstavit. Kdyby to udělali, spor u soudu prohrají kvůli diskriminaci. „Já tomu říkám drzý uchazeč. Teď to chodí tak, že se taková firma klidně přihlásí do dalšího výběrového řízení v dané obci. Když ale nově udělá něco špatně, nedodělá osvětlení, neopraví budovu nebo kanalizaci, starosta ji už do další soutěže nemusí připustit,“ prohlašuje ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO), v jejímž úřadě nový zákon o zakázkách vznikl. A platit by měl už od jara.
„Stává se to hlavně při stavbě chodníků, silnic a jiných dopravních staveb. Některé ty firmy jsou opravdu někdy hodně drzé,“ souhlasí František Lukl, předseda Svazu měst a obcí.

Jste v Rathově kauze? Takže u nás končíte

Podle zákona nemusí „červenou kartu“ dostat jen firmy, které mají potíže s kvalitou, ale i ty, u nichž se objevují vážné pochybnosti, že hrají fér, nebo měly v minulosti potíže s nesplacenými dluhy.

Například: ředitel nemocnice může už na začátku soutěže vyloučit zdravotnickou společnost s odkazem na to, že je obviněna v korupční kauze bývalého hejtmana Davida Ratha, a navíc její majitel už dostal nepravomocný trest. „Důvodem může být, že jde o závažné profesní selhání,“ potvrzuje Vlastimil Fidler, ředitel odboru veřejných zakázek na ministerstvu pro místní rozvoj. Další možností je, že šanci ucházet se o zakázku nedostane společnost, která byla v uplynulých letech v insolvenci.

„Nejde jen říct: Nechceme vás“

Na druhou stranu ministryně Šlechtová i sami starostové uznávají, že takovéto odstavení zájemce o zakázku je velmi citlivé. „Je to opatření v duchu zdravého rozumu. Ale vyloučení firmy bude nutné opravdu dobře odůvodnit. Nejdejenříct: Někdejsme slyšeli, že je ta firma divná a že zakázku nezvládne. Tím si město jen zadělá na soudní spor, který pak prohraje,“ myslí si advokátka Jana Zwyrtek Hamplová, která se zaměřuje výhradně na právní servis pro města a vesnice. A která nadto sama působila jako starostka moravské Mohelnice.

Město, nemocnice nebo úřad budou muset mít jako zadavatel zakázky přesvědčivé argumenty: soupis toho, co vše musely při minulé zakázce u dané firmy reklamovat, nebo doklady, že firma dodnes nezaplatila pokuty za špatně odvedené dílo.

Ministerstvo pro místní rozvoj slibuje, že starostům pomůže. „Teď píšeme výklad zákona a dáme do něj návod, za jakých podmínek je možné uchazeče o zakázku nepřijmout. Chceme starostům poradit, aby neudělali chybu,“ říká Šlechtová.

Starostové říkají, že se do tlaku, kdy musí nechat vyhrát soutěž i nespolehlivou společnost, dostávají ze dvou důvodů. Předně současný zákon svádí k tomu, vybírat vítěze podle nejnižší ceny. Dělá to tak podle aktuálního průzkumu společnosti Otidea 75 procent zadavatelů zakázek, většinou aby si ulehčili práci. Takže dodavatele posuzují jen podle peněz, ne podle kvality.
A zadruhé: často potřebují firmu vysoutěžit co nejdříve a bez komplikací, aby se neúspěšní zájemci neodvolávali, protože jde o zakázky podpořené z fondů EU, které se musí dokončit v přísně daném termínu, jinak peníze propadnou.

577 miliard korun loni proteklo veřejnými zakázkami v Česku. Tohle číslo stouplo poprvé po třech letech, během nichž se investovalo méně – kvůli škrtům státu, krajů a měst vinou ekonomické krize. Například v roce 2013 činily zakázky pouze 478 miliard.